Jaké předměty by se ve škole měly vyučovat navíc?

Vedle češtiny, matematiky, cizího jazyka a přírodních věd se nejčastěji volá po třech věcech: finanční gramotnosti, práci s informacemi a praktických dovednostech. Jediná správná sestava předmětů ale neexistuje. K rozumnému názoru se dobíráte postupně. Nejprve si ujasníte, co má škola dát všem dětem bez rozdílu, potom co bude dítě potřebovat v dospělosti a nakonec, co se z toho vejde do rozvrhu. Stejný postup se hodí k rozhovoru s třídní učitelkou i k diskusi na třídních schůzkách.

Nejdřív oddělte základ od doplňků

Škola musí nejprve zajistit to, bez čeho se nedá učit nic dalšího: čtení s porozuměním, psaní, počítání, orientaci v čase a prostoru a základy přírodních věd. Teprve nad tím stojí předměty, které dětem rozšiřují výhled.

Při úvaze o novém předmětu zkuste dokončit větu „Bez tohoto dítě nezvládne…“. Pokud ji nedokážete doplnit, jde spíš o doplněk, který se dá zařadit do projektového dne, kroužku nebo volitelného semináře. Rámcový vzdělávací program navíc vymezuje vzdělávací oblasti, do kterých se řada „nových předmětů“ vejde bez další hodiny v rozvrhu. Finanční gramotnost lze například učit v matematice na příkladech z rodinného rozpočtu. Rozvrh je omezený a každá nová hodina musí z něčeho ubrat, proto se tento první krok vyplatí udělat pečlivě.

Co bude dítě potřebovat za dvacet let

Druhým krokem je pohled do budoucnosti, který nemusí být věštěním. Víme, že se bude měnit technika, ale schopnost číst, počítat, domluvit se a rozhodovat se na základě ověřených informací zůstane užitečná v každém povolání.

Zkuste si sepsat pět situací, které dospělého člověka potkají skoro jistě: podepsání smlouvy, hospodaření s výplatou, ověření zprávy z internetu, první pomoc u člověka, který zkolaboval, a vysvětlení vlastního názoru na poradě. U každé se zeptejte, kde se dítě na takovou situaci ve škole připraví. Tam, kde odpověď zní „nikde“, vzniká mezera. Právě z těchto mezer vycházejí rozumné návrhy na nové předměty nebo alespoň projekty.

Finance a média jako první kandidáti

Finanční gramotnost se v praxi učí na jednoduchých věcech: co je rozpočet, proč se úvěr prodražuje, jak funguje spoření, na co si dát pozor při online nákupu. Dítě si nemusí pamatovat sazby, ty se mění, ale musí umět položit správnou otázku a dohledat aktuální podmínky.

Podobně mediální výchova. Žák by měl poznat reklamu od zpravodajství, ověřit, kdo je autorem sdělení, a zkontrolovat, zda se informace objevuje i jinde. Obě oblasti se dají učit prakticky: rozebrat skutečnou nabídku půjčky, porovnat tři zprávy o téže události. Pokud je škola učí pouze přednáškou, výsledek bývá slabý, protože tyto dovednosti vyžadují praxi a diskusi.

Praktické dovednosti, které se v rozvrhu ztrácejí

Další krok se týká rukou. Vaření, základní opravy, péče o rostliny, šití knoflíku nebo orientace v mapě nepatří mezi zbytečnosti. Děti, které si je vyzkoušejí, získávají sebedůvěru a lépe chápou, jak věci fungují. Učí se i trpělivosti, protože výsledek se nedostaví hned.

Ve školách se tyto činnosti často vejdou do pracovních činností nebo do výchovy ke zdraví. Pokud je zrovna neučí nikdo, nabídněte třídě pomoc: rodič, který umí pracovat se dřevem, nebo babička, která šije, může dětem přinést zkušenost, kterou učebnice nenahradí. Škola s takovou nabídkou zpravidla souhlasí, jen potřebuje vědět předem, kolik času a bezpečnostních opatření je třeba.

Jak změnu prosadit na své škole

Nápad bez postupu zůstane pouhou stížností. Nejprve si ověřte, co škola už dělá, protože její školní vzdělávací program je dostupný a mnohé se v něm skrývá pod jiným názvem. Potom pojmenujte konkrétní návrh: ne „více života do školy“, ale „šest hodin finanční gramotnosti v sedmém ročníku“.

S návrhem jděte nejprve za učitelem nebo ředitelem, případně využijte školskou radu, kde jsou zastoupeni rodiče. Nabídněte, co sami zajistíte: hosta, materiály, čas. Pokud se návrh nepřijme, požádejte o důvod. Většinou jde o personální a časové možnosti, ne o odpor, a o kompromisu, třeba o volitelném semináři nebo projektovém týdnu, se dá jednat.

Časté otázky

Může si škola předměty vybrat sama?

Do jisté míry ano. Školy vycházejí z rámcového programu, ale ve vlastním školním programu mohou upravit názvy, rozdělení hodin i volitelné předměty. Konkrétní možnosti ověřte u své školy.

Je lepší nový předmět, nebo projekt?

Záleží na tématu. Dovednosti, které se mají procvičovat opakovaně, jako finance nebo práce s informacemi, se hodí do pravidelné výuky. Jednorázová témata, například první pomoc, zvládne i projektový den.

Jak poznám, že předmět škole opravdu pomáhá?

Podle toho, zda žáci použijí naučené v praxi. Zeptejte se dětí, co si ze hodin odnesly, a zda dokážou vysvětlit probrané na příkladu z domova.

Zdroje

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Národní pedagogický institut České republiky
• Česká školní inspekce