Čím se liší diamant, briliant a drahokam? Kamenem a broušením

Diamant je nerost, briliant je diamant broušený zvláštním způsobem a drahokam je široká skupina kamenů, do které diamant patří. Tři slova, která se běžně zaměňují, označují každé něco jiného. Rozdíl pomáhá při nákupu šperku i při čtení certifikátů. Postup vede od nejobecnějšího pojmu k detailům, podle kterých se kvalita kamene opravdu posuzuje.

Drahokam jako zastřešující pojem

Drahokam označuje nerost, který je dostatečně tvrdý, krásný a vzácný, aby se z něj vyráběly šperky. Do skupiny patří diamant, rubín, safír, smaragd a další. Pojem polodrahokam se dnes příliš nepoužívá, protože navozuje dojem, že jde o méně hodnotné kameny, přestože i některé z nich mají vysokou cenu. Hodnotu ovlivňuje barva, čistota, velikost, vzácnost a zpracování. Kámen nemusí být nutně tvrdý: perla i jantar jsou organické materiály a používají se ve šperkařství, ale nejde o nerosty v užším smyslu.

Diamant: uhlík a nejvyšší tvrdost

Diamant je krystalický uhlík. Má nejvyšší tvrdost na Mohsově stupnici, tedy 10, což znamená, že jde poškrábat jen jiným diamantem. Neznamená to ale, že je nezničitelný, protože může při silném nárazu štípnout podle štěpných rovin. V přírodě vzniká v hloubce Země za vysokého tlaku a teploty. V surovém stavu vypadá matně a bez lesku. Teprve brus z něj udělá kámen, který zná každý z výlohy. Diamant se používá i v průmyslu, třeba v řezných nástrojích.

V přírodě se diamanty těží v dolech i z říčních náplavů, v obou případech vyžaduje cesta od hrubého kamene ke šperku řezání, broušení a leštění. Pracuje se s přesností na setiny milimetru, protože úhly fazet určují, kolik světla se kamenem vrátí.

Briliant: diamant s určitým brusem

Briliant označuje brus, ne kámen. Klasický kulatý briliantový brus má 57 nebo 58 plošek, tedy fazet, které jsou rozložené tak, aby se světlo uvnitř kamene odráželo a vracelo se k pozorovateli. Slovo briliant by se mělo vztahovat jen k diamantu. Jiný kámen může mít briliantový brus, ale měl by se pojmenovat třeba „safír v briliantovém brusu“. Existují i jiné brusy, například smaragdový, princesa nebo oválný, a vypadají odlišně i v ceně.

Rozdíl je dobře vidět u tvarů: kulatý brus vrací nejvíc světla, zatímco protáhlé tvary, jako je ovál, hruška nebo markýza, mohou při stejné váze působit větší. Tvar volte podle ruky, ke které šperk patří, a podle toho, jak často ho budete nosit.

Čtyři parametry kvality diamantu

Kvalita se hodnotí podle čtyř kritérií, z angličtiny nazývaných čtyři C. Je to hmotnost v karátech, tedy váha, kdy jeden karát odpovídá 0,2 gramu, barva, čistota a kvalita brusu. Bezbarvé kameny jsou obvykle cennější než nažloutlé a bez viditelných vnitřních vad je hodnota vyšší. Velikost sama o sobě nic neříká, dva stejně těžké kameny se mohou ve vzhledu a ceně lišit. Brus ovlivní, kolik světla se z kamene vrací, a je z čtyř parametrů nejdůležitější pro vizuální dojem.

Slovo karát se často plete. U drahokamů označuje hmotnost, u zlata ryzost kovu, kde 24 karátů odpovídá čistému zlatu. Při čtení popisu šperku proto sledujte, o který význam jde, jinak snadno porovnáte nesrovnatelné.

Certifikáty, syntetické kameny a imitace

Větší diamanty bývají doprovázeny certifikátem nezávislé gemologické laboratoře, který popisuje parametry. Ověřte, že číslo certifikátu odpovídá kameni a že laboratoř je renomovaná. Syntetický diamant, vypěstovaný v laboratoři, je chemicky i fyzikálně diamant a musí být jako syntetický označen. Imitace, například zirkon nebo moissanit, jsou jiné materiály s podobným vzhledem. Cenový rozdíl a způsob označení musí prodejce uvést. Šperky z drahých kovů mají puncovní značku, která potvrzuje ryzost kovu, ne kvalitu kamene.

Co o diamantech neplatí

Diamant není nezničitelný: je nejtvrdší, ale zároveň křehký, a prudký úder může kámen naštípnout. Větší kámen také nemusí být vždy cennější, protože barva, čistota a kvalita brusu dokážou menší kámen posunout výš. Briliant není lepší verze diamantu, jde o jiný pojem, tedy o způsob broušení. Syntetický diamant není podvrh, je to opravdový diamant vyrobený v laboratoři, a koupit ho můžete, pokud je jasně označen. Jedním z největších omylů je, že cena za karát roste rovnoměrně. Roste se zvětšující se velikostí rychleji, protože velké kvalitní kameny jsou vzácné. Při koupi se proto vyplatí ptát se, číst certifikát a porovnávat kameny stejných parametrů.

Na co se zaměřit při koupi

Stanovte si rozpočet a rozhodněte se, zda vás víc zajímá velikost, nebo čistota. Prohlédněte kámen při různém osvětlení a nechte si ukázat certifikát. Zeptejte se na možnost vrácení a reklamace a na pojištění šperku. Smlouvu a doklady si uschovejte. Nenechte se tlačit, že nabídka platí jen dnes.

Můj tip: Doporučila bych vybírat nejdřív brus a čistotu a teprve potom velikost. Kámen o něco menší, ale s lepším brusem, bude zářit víc než větší, ale tupý. Před koupí se vždy podívejte na kámen na denním světle.

Zdroje

• Puncovní úřad
• Česká obchodní inspekce