Rozdíl mezi vegany a vegetariány začíná u vajec a mléka

Pozvete na večeři kamaráda, který nejí maso, a uvaříte sýrové rizoto. Vegetariánovi bude chutnat, veganovi ne, protože ten nejí ani sýr. Právě tady vzniká nejčastější zmatek: oba směry vynechávají maso, ale vegani jdou dál a odmítají všechno, co pochází od zvířat. Rozdíl se týká jídelníčku, často i způsobu života a také zdravotních nároků, které se u obou liší. Následující otázky procházejí jednotlivé stránky věci.

Co přesně jedí vegetariáni?

Vegetariáni nejedí maso, ani drůbež a ryby. Zbytek jídelníčku se liší: lakto-ovo vegetariáni jedí vejce i mléčné výrobky, lakto vegetariáni jen mléčné a ovo vegetariáni jen vejce. Lidé, kteří jedí ryby, ale ne maso, se nazývají pescetariáni a vegetariány v pravém slova smyslu nejsou. Pozor na skryté živočišné složky: želatina v bonbonech a jogurtech, sádlo v pečivu nebo syřidlo, které se tradičně používá při výrobě sýrů. Mnozí vegetariáni proto čtou etikety. Pokud pro ně vaříte, ptejte se, co konkrétně jedí, protože hranice si každý nastavuje trochu jinak. V restauraci se vyplatí ptát se číšníka, protože zdánlivě vegetariánský salát může obsahovat slaninu a vývar zeleninové polévky bývá masový.

Co vegani vynechávají a co je sporné?

Vegani vylučují všechny živočišné produkty: maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, včetně medu. Mnozí odmítají i potraviny, na jejichž výrobě se zvířata podílejí nepřímo, například víno čiřené živočišnými látkami, cukr rafinovaný kostním uhlím nebo potraviny s barvivem z živočišných zdrojů. Sporné hranice jsou u medu, u vajec z domácích chovů a u produktů vyrobených v provozech, kde se zpracovávají i živočišné suroviny. Vegan se proto nespoléhá jen na slovo vegetariánské a rozlišuje označení vhodné pro vegany. Dobrým zvykem je dotázat se přímo, co daný člověk jí, a nevyvozovat to z označení. Vegani v kuchyni často sahají po jiných surovinách než ostatní, například po tofu, tempehu, kvasnicových vločkách nebo rostlinných nápojích.

Rozdíl v kostce

Hlavní rozdíly je nejsnazší vidět v tabulce. Údaje popisují nejběžnější podobu obou směrů, jednotliví lidé si hranice nastavují sami.

Potravina	Vegetarián (lakto-ovo)	Vegan
Maso a ryby	ne	ne
Vejce	ano	ne
Mléko a sýry	ano	ne
Med	obvykle ano	ne
Želatina	ne	ne

Je to jen o jídle?

U vegetariánů bývá motivací zdraví, ohled na zvířata nebo životní prostředí, někdy i víra či tradice. Vegani to většinou berou jako celý životní styl, který se týká i oblečení, obuvi a kosmetiky. Vyhýbají se kůži, vlně, hedvábí a přípravkům testovaným na zvířatech. Obě skupiny se mohou vzájemně doplňovat, ale nejsou stejné a není vhodné je zaměňovat. Některé lidi vede k rostlinné stravě i rozpočet nebo zvědavost. Stejný jídelní talíř tak může mít různé důvody a hodnotit ho podle samotného obsahu nestačí. Respekt k rozhodnutí je základ. Kdo se rozhodl z etických důvodů, bývá důslednější než ten, kdo maso vynechává kvůli zdraví, a podle toho se vyplatí přizpůsobit nabídku.

Na co si dát pozor zdravotně

Dobře vedená rostlinná strava může být plnohodnotná, ale vyžaduje plánování. U veganů je podstatný vitamin B12, který se v rostlinných potravinách prakticky nevyskytuje, a proto se doporučuje jeho doplňování. Pozornost si zaslouží také železo, vápník, jód, vitamin D a omega-3 mastné kyseliny. Vegetariáni s vejci a mlékem mají některé zdroje snazší, ale i oni mohou mít nedostatky, třeba železa. Luštěniny, ořechy, semínka, celozrnné obiloviny a zelenina jsou základ. U těhotných, kojících žen a dětí je vhodné, aby jídelníček sestavoval lékař nebo nutriční terapeut. Dávky doplňků nehádejte, řiďte se laboratorními výsledky a radou odborníka.

Jde přejít z jednoho směru na druhý?

Přechod z běžné stravy na vegetariánskou se zvládá snáz po krocích. Začněte několika dny v týdnu bez masa, naučte se vařit z luštěnin a zeleniny a teprve potom případně vyřazujte vejce a mléko. Úplný přechod na veganskou stravu je náročnější, protože vyžaduje plánování a doplňování vitaminu B12, a proto ho s lékařem konzultujte hlavně v těhotenství, při chronickém onemocnění a u dětí. U dětí je dobré spolupracovat s pediatrem, který sleduje růst. Pokud po čase zjistíte, že vám strava nevyhovuje, nejde o selhání, jen o signál, že je třeba ji upravit. Mnoho lidí zůstane u flexitariánského způsobu, kdy maso jedí zřídka.

Jak vařit pro hosty z obou táborů

Nejjednodušší je vařit společné jídlo, které je rostlinné od začátku: zeleninové kari s rýží, čočkový guláš, těstoviny s rajčatovou omáčkou nebo luštěninové pomazánky. Sýr, smetanu a vejce pak můžete nabídnout zvlášť pro ty, kdo je jedí. Zeptejte se předem na alergie i hranice, abyste nemuseli nic předělávat. Zkontrolujte etikety u vývarů, těstovin, pečiva a omáček, protože živočišné složky se skrývají i tam. Oddělené nádobí a pánve oceňují hlavně ti, kdo to berou přísně. Nabídka bez masa dnes nebývá výjimkou, přesto se vyplatí ujistit hosta, že si může říct o cokoli jiného.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce